Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Řešení problematiky bezdomovectví na území hl. města Prahy
Polanecká, Petra ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje řešení problematiky bezdomovectví na území hlavního města Prahy. Konkrétně se zaměřuje na fungování českého sociálního systému ve vztahu k lidem bez domova a strategickými koncepcemi návrhů řešení problematiky bezdomovectví na území HMP. Bezdomovectví je komplexní sociální problém, který je v kontextu Prahy stále palčivějším. Může za to také skutečnost, že do dnešní doby není bezdomovectví v české legislativě definováno. Část tvůrců veřejných politik se domnívá, že je definování zbytečné, případně se odvolávají na mezery v teoretickém ukotvení. Definování bezdomovectví je proto důležitým předpokladem pro jeho efektivní řešení. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jakými způsoby řeší nástroje veřejné politiky problematiku bezdomovectví na území hl. města Prahy a překonávají bariéry fungování záchranné sítě. V bakalářské práci je nejprve vymezeno bezdomovectví, jeho možná definování, příčiny, typologie a možné bariéry reintegrace. Dále se práce v empirické části zaměřuje na sekundární analýzu dokumentů s cílem identifikovat dostupné možnosti této sociální skupiny z hlediska platné legislativy a...
Využití humanitárního hostelu při řešení problematiky bezdomovectví
Ertner, Dominik ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Ripka, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na projekt Hlavního města Prahy humanitární hostel, který byl vytvořen pro osoby bez domova na jaře roku 2020 ve spojení s pandemií viru SARS-CoV-2. Práce se zaměřuje na problematiku bezdomovectví a humanitární hostely, které u nás do současnosti neexistovaly. Cílem bakalářské práce bylo odpovědět na otázku: Jak nájemníci hostelu hodnotí zkušenost s azylovým bydlením, ve srovnání s humanitárním hostelem. Výzkum je zaměřen na nájemníky hostelu se zkušeností s azylovým domem. S respondenty je veden strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami na témata: zlepšení životní situace, subjektivní pohled na poskytování sociální práce a subjektivní pohled na kvalitu ubytování. Z výzkumu vyplývá, že u všech respondentů došlo ke zlepšení životní situace během pobytu na hostelu. Dále pozitivně hodnotí poskytování sociální práce (proaktivita a individuální pomoc) a kvalitu ubytování (soukromí a svoboda) na humanitárním hostelu proti azylovému domu (pasivita a kontrola). Výsledky výzkumu nasedají na zjištění ze zahraničí, kde pozitivní dopady vycházejí ze zásady: primárně nájemník, sekundárně klient. Primárně je tedy potřeba zajistit člověka vzhledem k jeho životním potřebám (důstojné bydlení) a až následně k němu přistupovat jako ke klientovi (spolupráce se sociálním pracovníkem,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.